Československá thrashová scéna na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století byla tvořena vskutku pozoruhodnou mozaikou kapel, úspěšně se hlásících k tomuto hudebnímu stylu. Jednou z nich byli i FERAT, skupina pojmenovaná podle slavného filmového upírského auta, která v průběhu času zocelila nejednoho hudebníka z nepřehlédnutelné plzeňské líhně (namátkou jejími řadami prošli Daniel Krob, Radek Kroc nebo Radek Sladký).

Zřejmě nejvýraznější stopa, kterou se FERATu podařilo v domácích kovových dějinách zanechat, se jmenovala „Rainhold“ a šlo samozřejmě o debut, který v roce 1993 završil přerod původně heavymetalového tělesa, vzniknuvšího po odchodu některých členů z FATY MORGANY, v čistě thrashovou záležitost. Album pojmenované tak trochu atypicky ještě atypičtějším mužským křestním jménem vyšlo nejpozději ze všech debutů účastníků památného sampleru „Ultra Metal“ (nepočítám-li tedy MORIORR, jenž se své dlouhohrající premiéry „Masochrist“ dočkal až v roce 2007), na němž se mimochodem FERAT prezentovali skladbami „Warning You“ a „There´s Only A Little Time“, a snad i proto bylo nahráno už v jiné, do jisté míry okleštěné sestavě.

Na potenci kapely to ovšem nic neměnilo, zejména proto, že hlavní hnací motor a jediný zakládající člen Otakar Husák byl stále přítomen, respektive především zodpovědný za hudební náplň. Ta, jak už z podstaty věci vyplývá, byla zcela jednoznačně thrashově orientována a na tehdejší domácí scéně rozhodně nehrála nějaké druhé housle. Spolu s Alanem Reisichem za bicími (který v té době hrál zároveň v DEBUSTROLu) a basistou Martinem Ruttnerem totiž Ota Husák (někdy s vtipně přidávanou zkratkou „G.“ mezi jméno a příjmení) stvořil na „Rainholdovi“ komplexní thrashmetalovou kolekci jako z učebnice, jež disponovala všemi stylovými náležitostmi v potřebné kvalitě.

Pětatřicetiminutová nahrávka (i to byl koneckonců důležitý poznávací znak) měla zkrátka vše, co takový thrasher napříč všemi časy chce slyšet. Výborný a čitelný zvuk (z pražského Mida studia, což pro zajímavost nebylo studio nikoho jiného než Michala Davida) se zatraceně ostrými kytarami, nezbytná padnoucí sólíčka, sem tam drobné melodické kudrlinky, které ovšem nijak nerozmělňovaly všudypřítomné typické nervózní napětí, či skvěle štěkající zpěv/řev Oty Husáka. A všechno dohromady to odsýpalo o stošest a téměř magneticky zapadávalo do sebe jako kousky puzzle, které někdo původně rozházel do nepřehledného zmatku. Skladby jako „Dokonalej vrah“, „Rainhold“, „Toleun“ (s nezapomenutelným „chip´n´daleovským“ intrem), „Ninja“, „Blázen“ nebo „… ani jediná“ proto dodnes patří do zlatého fondu českého thrash metalu a vlastně celý „Rainhold“ spolu s nimi rovněž. Jsem si totiž naprosto jistý, že nejen v onom roce 1993 patřil k tomu absolutně nejlepšímu, co v téhle těžkotonážní metalové kategorii mezi dlouhohrajícími domácími alby vyšlo.

FERAT se ovšem hned po vydání „Rainholda“ tak trochu paradoxně na velmi dlouho odmlčeli, a když se zase vrátili k aktivní činnosti (v roce 1998 vyhráli soutěž „Rock Made in Gambrinus“ a díky tomu natočili druhé, eponymní album, někdy rovněž nazývané „Parapsychology“), bylo to už v jiné sestavě, v jiné náladě a samozřejmě především jaksi pozdě, což se promítlo i v tom, že už žádnou další díru do světa neudělali. Ale to už je vlastně poněkud jiný příběh…